Conrad Paumann Videos
deutscher Komponist und Organist
Gedenken 2025 (Geburt: Conrad Paumann)
- Orgel, Pfeifenorgel
- Renaissancemusik
- Heiliges Römisches Reich Deutscher Nation
- Komponist, Lautenist, Organist, Musikpädagoge
Letzte Aktualisierung
2024-05-15
Aktualisieren
Jean Claude Malgoire Conrad Paumann 2019
Provided to YouTube by NAXOS of America Mit ganzem Willen wünsch ich dir · La Grande Écurie et la Chambre du Roy Jean-Claude Malgoire Jubilé – Le Tourdion (K617) ℗ 2019 Phaia Music Released on: 2019-07-05 Ensemble: Florilegium Musicum de Paris Conductor: Jean-Claude Malgoire Ensemble: La Grande Écurie et la Chambre du Roy Composer: Conrad Paumann Auto-generated by YouTube.
Ji František Škroup Karel Strakatý Pak Voda Dob 1834 1835 1839 1859 1860
Kde domov můj / - je původně píseň o dvou slokách, složená pro postavu slepého houslisty v divadelní hře Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka z roku 1834. Píseň brzy zlidověla a stala se českou vlasteneckou hymnou, poté se její první sloka stala českou částí československé státní hymny, v níž byla následována první slokou nynější hymny slovenské (Nad Tatrou sa blýska), a poté samostatně hymnou České republiky. Již od 19. století k písni vznikalo také množství nejrůznějších doplňků i parafrází. Píseň pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, lehké vlastenecké satiry na poněmčilé měšťanstvo, poprvé uvedené v Praze dne 21. prosince 1834. Zpívá ji ve čtvrtém jednání slepý houslista Mareš na ševcovské pouti – fidlovačce – v Nuslích. Hudbu k ní složil a Tylův text mírně upravil František Škroup. Fraška obsahovala 21 hudebních čísel od Františka Škroupa – písní, quodlibetů, duet i sborů – a píseň „Kde domov můj“ v ní byla obsažena pod číslem 19. Prvním interpretem se stal basista pražského divadla Karel Strakatý, v Anglii a v Německu ji zpopularizoval barytonista Jan Píšek. Zlidovělo několik písní z této divadelní hry (např. č. 3 „Vane větřík po lučinách“ nebo píseň ševce Kroutila „Staří Pražané“ pod číslem 17, píseň „Kde domov můj“ však mezi nimi vynikla a získala postavení neformální vlastenecké hymny. Píseň byla hned v březnu 1835 vydána také v časopise Věnec ze zpěvů vlasteneckých uvitý a obětovaný dívkám vlastenským s průvodem fortepiana, který vycházel v letech 1835–1839 a s Josefem Krasoslavem Chmelenským jej založil a redigoval František Škroup. Univerzitní profesor, divadelní a hudební kritik Anton Müller v Bohemii divadelní hru ostře zkritizoval (hlavně kvůli sprostotě jedné z postav, opilce Kroutila), ale vyzdvihl písně a píseň Kde domov můj v časopise celou přetiskl. Samotná divadelní hra ovšem schytala kritiku z mnoha stran, mimo jiné od Josefa Jiřího Kolára, Karla Hynka Máchy nebo Karla Havlíčka Borovského. Později cenzura například Josefu Kajetánu Tylovi zakázala zařadit píseň Kde domov můj do báchorky Lesní panna aneb cesta do Ameriky, Strakatý ji nesměl zpívat u příležitosti otevření divadla v Chrudimi, cenzura ji vyřezávala z pěveckých sborníků. Za doby bachovského absolutismu se údajně dostalo písni té cti, že byla zařazena do seznamu nebezpečných spisů, a ještě roku 1859 údajně pražský policejní ředitel Päumann vlastní rukou chytal studenty, kteří ji zpívali. S o to větším jásotem pak byla vítána po roce 1860, kdy represe polevily. Původní text / 1. Kde domov můj, kde domov můj. Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách. V sadě stkví se jara květ zemský ráj to na pohled! A to jest ta krásná země země česká domov můj! Země česká domov můj! 2. Kde domov můj, kde domov můj. Znáte v kraji bohumilém duše outlé v těle čilém, mysl jasnou, znik a zdar a tu sílu, vzdoru zmar? To je Čechů slavné plémě, mezi Čechy domov můj, mezi Čechy domov můj! Moravská verze písně / Kde domov můj?! Velkomoravská koruna klesla do mořského lůna, nezůstal nám z oněch dob ani našich králů hrob: byla druhdy veleslavná zem moravská, domov můj! Kde domov můj?! Pro minulost nezoufejme, času novému se vzdejme, času duch otvírá nám nové slávy jasný chrám: též se hlásí k matce Slávě zem moravská, domov můj! Kde domov můj?! Bujará Orlice pestrá, lva bílého věrná sestra, snášela s ním nehodu, cítí teď s ním svobodu: s českým lvem se nerozloučí zem moravská, domov můj! Kde domov můj?! Tam kde lidu moravskému, českému i slovenskému apoštolé slovanští zvěstovali křesťanství: na posvátném Velehradě, na Moravě domov můj! Kde domov můj?! Bože, mocný Hospodine, ruka Tvoje světům kyne, Tebe vzývá národ můj, mocný Bože, při něm stůj: světovládný Hospodine, chraň Moravu – domov můj!
Leipziger 1410 1450 1497 1505 Thomanerchor Leipzig 1997 Jacob Obrecht Johannes Ockeghem Kreuz Antonio Cabezón Conrad Paumann Robert Morton
Jacob Obrecht - „Missa L'homme armé: Kyrie“ Capella Fidicinia, Thomanerchor Leipzig, Hans Grüß CD bestellbar unter: (http•••) Der Todestag Johannes Ockeghems, eines der großen Komponisten des 15. Jahrhunderts, jährte sich im Jahre 1997 zum 500. Male. Um die Musik von Ockeghems Schaffenszeit zu ehren und einem breiten Publikum vorzustellen, erschien diese CD. Auf ihr werden von Johannes Ockeghem +••.••(...)) und Jacob Obrecht +••.••(...)) jeweils eine Messe über den Cantus firmus "L'homme armé" vorgestellt. Um dieser historischen Musik auch klanglich gerecht zu werden, musizierten die Capella Fidicinia, Leipzig, und Knaben des Leipziger Thomanerchores in der 500 Jahre alten Basilika Heilig Kreuz zu Wechselburg. Orgelintonationen von Antonio de Cabezón und Conrad Paumann vervollständigen das Klangbild dieser CD. An der Jehmlich-Orgel der Basilika spielt Winfried Schrammek. Komplette Tracklist des Albums „L´Homme armé“ Johannes Ockeghem [01] Cantus L'homme armé [02] Kyrie [03] Gloria [04] Credo Anonymus [05] Instrumentalsatz Johannes Ockeghem [06] Sanctus [07] Agnus Dei Jacob Obrecht [08] Kyrie [09] Gloria [10] Credo Robert Morton [11] Instrumentalsatz Jacob Obrecht [12] Sanctus [13] Agnus Dei Weitere Titel von querstand – dem Klassiklabel der Verlagsgruppe Kamprad finden Sie in unserer Playlist: (http•••) Weitere Informationen zum Programm der Verlagsgruppe Kamprad finden Sie unter: (http•••) (http•••)
Gilles Binchois Francisco Guerrero Hernández Morales Andrzej Rohaczewski Konrad Paumann Wunsch Carey William Byrd Alman 1400 1410 1473 1520 1528 1620 1623
I. ORGANETTO (Medieval portative organ) Anonymous (14th century, Spain): Improvisation, from LLIBRE VERMELL II. 15TH-16TH CENTURY POSITIVE ORGAN Gilles Binchois, a.k.a.Gilles de Binche [or Bins] (c. 1400-60): Je ne fais tousjours que penser III. 16TH CENTURY POSITIVE ORGAN (with voice) Francisco Guerrero +••.••(...)): Deposuit potentes IV. 16TH CENTURY GREAT IBERIAN POSITIVE ORGAN Francisco Hernández Palero (16th cent.): Un verso de Morales glosado V. 17TH CENTURY CHAMBER ORGAN From TABULATURA PELPLINSKA (1620) Andrzej Rohaczewski (17th cent.): Canzon a 4 VI. CLAVICHORD Konrad Paumann (c. 1410-1473): Mit ganczen Willen wunsch ich dir VII. VIRGINAL From 10 PIECES FOR THE VIRGINALS OR ORGAN (c. 1520) Anonymous (16th cent. England): My Lady Carey's Dompe (Royal, App. 58) VIII. 16TH CENTURY ITALIAN HARPSICHORD (copy) Anonymous (16th cent. Italy): La Forze d'Hercole IX. 16TH CENTURY ITALIAN HARPSICHORD (original) William Byrd (d. 1623): Praeludium (MB 115) and Alman (MB 117), from FITZWILLIAM VIRGINAL BOOK X. 17TH CENTURY FLEMISH HARPSICHORD I) Anonymous (17th cent. England): Scarborough Fair (with recorder) II) William Byrd (d. 1623): Rowland [or Lord Willoughby's Welcome home] (MB 7) from FITZWILLIAM VIRGINAL BOOK
oder
- Zeitleiste: Komponisten (Europa). Interpreten (Europa).
- Indizes (in alphabetischer Reihenfolge): P...